Vliv osobnosti nejen v médiích

Kdo je skutečně vlivný člověk a má silnou osobnost? Odpověď nebude snadná. Zeptali jsme se za vás psycholožky, čím se silné osobnosti, které mají i velký potenciál k tomu stát se vlivnými, vyznačují.

Každá osobnost, která své názory v médiích publikuje, je jistým způsobem vlivná. Ovlivňuje publikum, které dané médium sleduje. Pokud sledujete televizi, posloucháte rádio, čtete časopisy. Všude jsou názory lidí, novinářů, redaktorů, které čtete a utváříte si na ně vlastní názor. Jestli se s jejich názory ztotožňujete, nebo ne, je jedno. Do jisté míry vás ovlivňují i tak.

Některé osobnosti jsou však výraznější než ty jiné a jejich názory se nás dotýkají o to více. Schválně, kdo vás napadl jako první? Pojďme se podívat na to, čím se podle psycholožky Denisy Maderové vyznačují silní jedinci a co naopak charakterizuje ty, kteří se snaží spíše dělat dojem a k silným zdravým osobnostem mají ještě daleko.

Model silné, vyzrálé osobnosti

• Ví, že sobě ani jiným nepotřebují lhát. Jsou upřímní. Přijímají své strachy, názory, pohnutky i přání takové, jaké jsou.
• Dokáží ustoupit. Vyzrálá osobnost je ochotná omezit sama sebe, pokud to někomu jinému přinese prospěch. Takovému člověku záleží na jeho blízkých i celé společnosti a je přizpůsobivý. Kdy a v čem se přizpůsobí, však rozhoduje tento jedinec sám.
• Neponižují. Znají lidskou hodnotu, tudíž nemají za potřebí druhé nebo sebe shazovat a urážet. Přijímají i jiný názor. Nevidí svět černobíle.
• Nejsou snadno ovlivnitelní, nenechají se do něčeho silou jiných nutit. Jsou asertivní a nejsou pro ně podstatné módní trendy či aktuálně populární názory. Dokáží odolat tlaku.
• Jen minimálně využívají nezralé obranné mechanismy ega. To je například rezignace, popírání, idealizace útěk do fantazie. Potlačování myšlenek, které by mohly způsobit úzkost, lpění na jistém způsobu chování, přestože se několikrát prokázal jako neúspěšný, zvyšování vlastní hodnoty připodobňováním se k někomu, kdo něčeho dosáhnul apod. Běžněji se u silných osobností projevuje schopnost vědomě regulovat (potlačit) nepříjemné emoce do společensky přijatelnějších činností.
• Jsou vyzrálí také po morální stránce a jejich žebříček hodnot je uspořádaný a stabilní.
• Jsou schopní ovládat i povědět to, co cítí. Vyjádřit emoce adekvátním způsobem se mnoho lidí učí po celý život. Potlačované emoce se však vždy projeví. Silní lidé také v této oblasti nalezli rovnováhu.

Síla osobnosti tedy nespočívá v moci a hrubé síle, ale ve schopnosti dokázat reagovat v souladu se svými emocemi, hodnotami, přesvědčením i niternými pocity. Také ve zdravém sebevědomí. Jsou schopní sebereflexe. Svou sílu si uvědomují. Své silné i slabé stránky dokážou udržet v rovnováze.

Tichá voda… aneb síla ve slabosti

Opět a znovu, každý člověk je originál. A v tom tkví krása života. Jsme rozdílní a naše osobnosti zrají také různě. Proto se nedá přesně stanovit model slabé či nevyzrálé osobnosti. Ve většině bodů by ale kontrastně odrážela model té silné.

V mediálním prostoru by člověk možná očekával, že se setká převážně s názory silných osobností. Pozor ale na sílu ve slabosti. Doslovně na nevyzrálé osobnosti, které se vystupováním snaží působit dominantně. Podsouvají své názory veřejnosti velmi sebevědomě a přesvědčivě. Jejich slova i psaný projev se obvykle nese v silném a důrazném tónu. Za každou cenu se snaží být vtipní a „in“. Mnohdy využívají nátlak, zastrašování nebo nepřímé urážky. Jejich chování na veřejnosti se často podobá dramatu.

Někdy mohou slabé osobnosti působit i navenek slabě, typický příklad „tiché vody“. Vždyť by „ani mouše neublížili“, ale sází na principy skryté manipulace. Pro spoustu z nich je to dokonce podvědomé, hluboce zakořeněné chování.

Nenechme se vodit za nos

Člověku v reálném životě a s běžnými starostmi velmi často chybí nadhled. Pokud včas nerozpoznáme názory slabosti převlečené do hávu energie a silné „pravdy“ hlásaných z médií, můžeme si slušně zavařit.

Určitě si vzpomenete, že se prostě stává, že osobnosti, navenek zdánlivě „silné“ a sebevědomé dokážou strhnout davy. Typicky se zaměřují na ty, kteří jsou zoufalí, bezmocní. Využívají jejich čekání na vysvobození, které jim pomůže vyřešit jejich životní situaci. Že čekají na „spasitele“, který je zachrání. Obvykle se nedočkají, protože „slabí siláci“ se sice do role spasitele rádi staví, jsou ale jen dobří herci, kteří hrají především pro své vlastní dobro. Rozhodně si neberou servítky a nesnaží se pomoci druhým.

Jak z toho ven? Myslíte, že postojům a vlivu mediálních i jiných lídrů nepodléháte? Budeme rádi za sdílení názorů na toto téma.