Čemu spotřebitel věří, co se mu líbí a co od obsahu, který mu firmy předkládají, vlastně očekává? Odpovědi přináší náš průzkum. Výsledky jsou mnohdy překvapivé.
Za poslední dobu bylo vynaloženo víc než dost energie na to, aby firmy zjistily, co se spotřebitelům na sociálních sítích líbí, čemu věří, zda čtou sponzorovaný obsah nebo ne… Ale jak šel čas, zdá se, že odpovědi na tyto otázky s sebou přináší více problémů než užitku a že spotřebitelé sotva zaregistrují nadpis, natož, aby se pídili po obsahu, který jim firmy předkládají.
Nyní máme k dispozici průzkum, který přináší nadějnější zpětnou vazbu. Ptali jsme se v něm respondentů, co je vlastně zajímá? Co od značek chtějí doopravdy slyšet a jestli hraje roli, zda je sdělení podpořeno reklamou nebo ne. Stejně jako se ale od knih dostáváme k filmům, od kvalitní žurnalistiky ke kresleným vtipům a od umění k reklamě – spotřebitele ve výsledku více zajímá, jestli je obsah kvalitně provedený, užitečný a upřímný, než jakou cestou se k němu dostal.
Studie je založena na odpovědích 511 dospělých respondentů.
-
Seřaďte prosím následující typy obsahu, který vám značky předkládají na sociálních sítích nebo webových stránkách, podle důležitosti. Využijte stupnici do 5, kde 5 je nejvíce žádoucí, 1 nejméně žádoucí obsah.
I přes to, že kupony (76 %) a akce (59 %) jsou mezi spotřebiteli stále velmi oblíbené, vypadá to, že velmi dobře hodnocené jsou i jiné formy komunikace ze strany značky. A to včetně informací o stažení výrobku z trhu (68 %) nebo o novinkách o produktu (55 %). Podobně vysoko se umístily také tipy, jak různě lze produkt využít (55 %).
-
Jestliže společnost vytvořila sponzorovaný, PLACENÝ příspěvek na sociální síti (například Facebook nebo Twitter), mění to nějak z vašeho pohledu hodnotu informace o produktu nebo službě, která vás zajímá?
Dle tohoto výzkumu, 80 % respondentů nehodnotí sponzorovaný příspěvek negativně. Někteří z nich hodnotili sponzorovaný příspěvek dokonce za hodnotnější, zbytek nerozlišuje, zda za příspěvek firma zaplatila nebo ne.
-
Jak ZDROJ obsahu ovlivňuje, zda na danou informaci nějak zareagujete (například shlédnete video, budete sdílet článek, navštívíte web, zjistíte si o problematice více atd.)? Využijte stupnici do 5, kde 5 znamená nejvyšší motivaci k akci, 1 vůbec žádnou motivaci k aktivitě.
Zde výsledek není příliš překvapivý. Lidé na prvním místě věří svým přátelům a známým, poté oblíbeným organizacím a skupinám. Na třetím místě jsou to společnosti, které daný člověk sleduje. Až po nich se umístily například média, celebrity nebo společnosti, které zaplatili za to, aby se informace člověku zobrazila.
-
Kolikrát v průměru potřebujete vidět sdělení, aby vás to motivovalo k nějaké aktivitě (například shlédnete video, budete sdílet článek, navštívíte web, zjistíte si o problematice více atd.)?
Téměř 4 z 5 lidí, tedy 79 %, udává, že potřebují obsah vidět víc než jednou, než je to vyprovokuje/motivuje k jakékoli aktivitě. V průměru lidé preferují stejnou věc vidět aspoň 3,1 x, aby se cítili nějak k akci motivovaní! Z čehož vyplývá, že v efektivním komunikačním programu na sociálních sítích by ideálně měla být zahrnuta určitá intenzita opakování. Ať žije drumbeat!
-
Oceňujete firmy či značky, které pružně reagují na aktuální dění nebo komentují témata, která jsou živě diskutována a to i přes to, že nejsou přímo spjatá s byznysem dané firmy?
Zde se dostáváme k nejzajímavějším výsledkům výzkumu! Téměř polovina všech respondentů uvedla, že si váží společností, které pružně reagují na aktuální témata. A to i v případě, že nejsou nijak úzce spjatá s jejich zaměřením. Pouze 21 % takovou pružnost neoceňuje vůbec.
Zajímavé je, že 65 % mladých dospělých (ve věku 18-34) oceňuje takové firmy, ale pouze 33 % starších dospělých (věk 45+) hodnotí tuto pružnost k aktuálnímu dění pozitivně.
-
Když se zamyslíte nad tónem, kterým k vám firmy a značky na sociálních sítích komunikují, preferujete spíše: odlehčený/humorný tón komunikace; čistě informativní tón; nebo mix obojího?
Převážná většina spotřebitelů upřednostňuje kombinaci odlehčené, humorné komunikace a čistých informací bez kudrlinek nebo uměle přidaných vtípků. Přirozeně a pochopitelně, mladší obecenstvo vypovědělo, že (věk 18-34) preferují humoru více než starší publikum (45+).